Olešná v minulosti

Nynější půdorys obce má tvar S se širokým elipsovitým návsím, na obou koncích sevřeným, jímž prochází okresní silnice.

Dříve měla osada jiný tvar, jak znázorňuje situační plán z roku 1741. Selské usedlosti stály vesměs volně na počátku pozemků k nim příslušících. Potok tvořil na návsí, které bylo pastviskem, velký ostrov, na němž stál domek. Na levém břehu potoka bylo po cestu bystřickou 12 selských usedlostí a za cestou bývalý panský zámeček se 3 domky.

Na pravém břehu byly až po novoměstskou cestu (nynější silnici) pouze 3 selské statky, u ústí cesty stál kostel se hřbitovem, mezi touto cestou a novovesskou stál panský dvůr a od cesty k potoku obecní domek s dalšími 2 selskými statky. Na volné prostoře této části návsí byly 4 domky. Je tedy patrno, že volné prostory mezi statky a na návsi byly zastaveny až v době novější.

Ještě koncem minulého století bylo mnoho domů dřevěných, ale zomítaných a obílených. Výstupků před dveřmi domů neměly, byly však před nimi zahrádky a téměř za každým selským statkem stála v poli pazderka.

Člen benediktinského kláštera v Rajhradě, významný moravský badatel minulého století, Tomáš Řehoř Volný, považuje za nejstarší zprávu o naší osadě zápis v zemských deskách z roku 1369, podle které postoupil Vojšín, plebán (kněz) z Olešné, Vojtěchovi, synu Vlčkovu, dvůr s lesy a příslušenstvím.

Z roku 1483 je zápis v bystřické městské knize, kdy rychtář z Olešné odváděl od 17 osadníků výběrku na kata. Osada tedy v té době patřila k hradu Pernštejnu a správě v Bystřici, a jelikož pernštejnský majetek byl rozdroben v předchozí době hojným změnám, nelze si vysvětlit okolnost, že se při tom neshledáváme se jménem naší osady, vedle jmen osad okolních jinak, než že byla sem přemístěna a přezvána některá z osad, kterých polohu nedovedeme dnes ještě určit.

V roce 1500 byla Olešná připojena k Novému Městu, s nímž snáší od té doby osudy. Proto přispěla také Novoměstským na vypsanou půjčku Vratislavovi z Pernštejna poměrně značnou částkou 235 zl. V této době byla přeměněna na plat 3 gr. za kládu robotní povinnost osadníků dovážeti k pile pod zámkem 12 klád a od té doby se vedou v Novém Městě zápisy na grunty (nejstarší z roku 1544 na grunt Jana Jirkova). Při odhadu panství v roce 1587 bylo vedle zákupního rychtáře 19 osazených gruntů (3 tříčtvrtky, 7 půllánů, 2 tříosminy, 3 čtvrtky, 4 osminy), 2 grunty pusté a 4 pustiny připojené k jiným, při jednom gruntu byly stoupy. Louku nade vsí užíval Hranáč z Nového Města za plat 5 gr.

Byla to tedy osada poměrně velká. Osadníci platili vrchnosti ročně z gruntů 12 zl. 27gr., z luk a kopanin 1 zl. 7 gr., z pustin 1 zl. 27 gr., ze stoup 3 gr. a za klády 1 zl. 6 gr., odváděli 160 slepic a 281 vajec nebo za ně 8 zl. 18 gr., robotovali koňmi 33 dní, konali roboty ženné, sečení kosou hrabičnou, travnou, vázání a hrabání obilí, sekání dříví a plení v zahradách po 20 dnech každé práce (120 dní) a hrabání s obrácením sena po 40 dnech (80 dní), nebo platili za roboty 29 zl. 24 gr.

V druhé polovici 17.století se obec stala asi na půl století sídlem vrchnosti se samostatným statečkem, neboť ji dostala věnem dcera majitele novoměstského panství Johana Františka Kratzerová ze Schonsperku, která se provdala za rytíře Volfganga Ludvíka Hetuera z Aurachu.

V roce 1625 byla pro obec založena zvláštní purkrechtní kniha.

V roce 1641 připojila si vrchnost Jankovský grunt k novému dvoru. Při pozůstalostním odhadu v roce 1646 bylo shledáno v obci 19 usedlostí osazených a 2 opuštěné.

Lánská přehlídka 1.IX. 1667 zjistila 21 usedlých (17 sedláků, 4 chalupníky a 2 opuštěné). V roce 1749 bylo utvořeno 17 celých sedláků a dva čtvrtníci. Otava na loukách se v té době nedělala, protože se tráva buď spásala nebo vyžínala. Při této příležitosti dostala asi obec pečeť, ve znaku oráč s dvouspřežím a opis: „Dedina obec Olessna 1749″.Oráč mává bičem nad potahem, nad ním jsou dvě hvězdy. Otisk této pečetě ve středu kulatého razítka s nápisem „Místní národní výbor Olešná“, se používal na úředních spisech olešenské obce ještě v roce 1950.

Při soupisu domů 24.IX. 1755 napočítáno 41: celých sedláků 17, podruhů 24. Po vydání tolerančního patentu se přihlásilo v roce 1782 k helvetskému vyznání 11 rodin s 55 příslušníky (45 dospělých, 10 dětí) a v roce 1788 bylo 12 rodin: 4 celoláníci, 2 čtvrtníci a 6 podruhů. V roce 1847 tu řádila tyfová epidemie, takže v 5 týdnech onemocnělo 126 osob a zemřelo 38.

Při nové politické organizaci obcí v roce 1850 tu byla utvořena místní obec rozlohy 1302 jitra s 517 obyvateli, a prvním starostou byl zvolen Josef Ceška, který spravoval, obec do roku 1864. V této funkci se vystřídali: Karel Nepeřil do roku 1873, Jan Starý do r. 1885, Josef Vlček do r. 1864, František Krejčí do 1901, František Paroň do 1903, František Laštovička do 1910, Jan Starý do 1919, František Laštovička do 1924, Josef Dvořák do 1928, Antonín Chroust do 1932 a Ludvík Laštovička od 1932 do 1945. Dne 10. června 1945 se konala obecní schůze, na které již bylo voleno obecní zastoupení do Místního národního výboru. Funkce starosty byla změněna na funkci předsedy. Předsedou MNV byl opět zvolen bývalý starosta Ludvík Laštovička. Dle protokolu obecní schůze ze dne 3.března 1948, již pracoval v Olešné Akční výbor a docházelo ke změnám funkcí v MNV.

Dne 5. listopadu 1948 byl zvolen na schůzi MNV, konané v hostinci p. Miloše Srnského, předsedou Antonín Kachlík. Tuto funkci vykonával do 16.9. 1951.

Od roku 1951 byl předsedou MNV Miroslav Chvátal do července 1952 – odstěhoval se. Od roku 1952 Antonín Kachlík, dále Josef Dufek, od roku 1960 Josef Prášil, od 3. července 1964 Jan Dostál do dubna 1990. Po integraci obcí byla Olešná připojena k Novému Městu na Moravě jako jeho místní část. Místo samostatného Místního národního výboru byl vytvořen Občanský výbor – bez výkonných pravomocí. Po politických změnách ve státě v roce 1989, došlo v Olešné v dubnu 1990 ke změně funkcí v Občanském výboru. Jeho předsedou se stal Josef Dvořák do června 1992. V roce 1993 se byl přejmenován Občanský výbor na Komisi pro samosprávu obce, jejímž starostou byl Ing. Petr Pejchal.

V současné době v obci funguje pětičlenný tzv. Osadní výbor, kterému předsedá Dušan Duda.