Olešenský potok

Olešenský potok tvoří od 13. století hranici mezi panstvím Pernštejnů a pánů z Křižanova a Obřan. Poslední osadou kolonizace od západu byl Bočkonov, založený Bočkem z Obřan, od roku 1293 přejmenovaný v listině krále Václava II. na Nova Civitas – Nové Město.

Olešná patřila pravděpodobně od svého založení ( 1220-1300 ) k panství pánů z Pernštejna. Asi kolem roku 1255, kdy se osidlování od východu a západu setkalo, se údolí olešenského potoka stalo pomezím mezi državami pánů z Pernštejna a pánů z Obřan od pramene až ke Zvoli.

Olešenský potok pramení ve studánce pod Pohledcem a jeho vody končí v Černém moři. Teče přes celou obec směrem na Branišov, u Olešinek se vlévá do Bobrůvky, která teče dále přes Strážek a před Tišnovem se vlévá do Svratky.

Svratka se u Dolních Věstonic vlévá do Dyje, která na nejjižnějším konci Moravy vtéká do řeky Morava. Morava se pod Děvínem ( před Bratislavou ) vlévá do Dunaje a Dunaj do Černého moře. Na mapách bývá tento potok označován „Olešná“, jako by šlo o malou říčku. Býval to potok pstruhový, s množstvím raků a dalších ryb, jeho voda byla od pramene k vesnici tak čistá, že ji lidé, pracující na loukách běžně pili, bez jakékoliv újmy na zdraví.

Potok tekl původně do velkého rybníka na návsi. Býval označován „Návesník“ nebo „Obecní“, který sahal až před nynější školu a jeho hráz se opírala o skalní sráz naproti kostelu. O tomto rybníku víme, že jej měl v zástavě olešenský rychtář Jan Rychtář čp. 27 ( rychta ) v období 1533-1539 a jeho syn Jiřík Rychtář čp. 27, v období 1539-1551, na půjčku 62 kop, kterou poskytli vrchnosti. Za stejný obnos dostal pak rybník do zástavy novoměstský měšťan Zikmund Šitenpergar ze Šenstálu ( + 1559 ), který byl „panem hospodářem nad městečkem“.

Je pravděpodobné, že v místech, kde stojí současný most, byl ještě před založením obce jen brod přes potok na lesní stezce. Později tu mohl být postaven dřevěný most, neboť přes něj vedoucí cesta spojovala Nové Město s Bystřicí nad Pernštejnem.

Nejstarší písemná zmínka o mostě v Olešné je z roku 1582. „Obec nechala postavit nový dřevěný most nákladem 19 moravských kop. Obec si půjčila k tomu účelu sirotčí peníze Janků, z gruntu čp. 1.“

Dne 26. července 1848 ( některé prameny uvádějí nesprávně 14. července ) přišla tak silná bouřka s průtrží mračen, že voda protrhla hráz Obecního rybníka, strhla a odnesla dosavadní dřevěný most, a nadělala velké škody. Novoměstský kronikář Chládek zaznamenal událost takto: “ V roku 1848 přišla tak hrozná bouřka dne 26. července vodpoledne s kroupama, až to byla hrozná hrůza.

U Volešnej se protrhla mračna, zuberskej rybník se strhal, přihrnulo se to do Volešnej, tam to navrchu vzalo Roubalovi kůlňu, pak se strhal na dědině rybník a ve všech sekničkách okolo bylo do půli vody. Pak to pod rybníkem vzalo krejčímu, co má teď chalupu nad mostem, sekničku a přihrnulo se to k mostu, kterej to strhalo, a potom neřád ďálo hroznou spoušť, moc sekniček podebralo a eště dole hodně pobralo, a hnalo se to pryč, kde panskou louku potrhalo, a dál to vzalo most u Kohoutovejch v Branišově, pak pod Zvolí druhej, až eště i ve Strášku to vzalo most, i pod Mitrovem. Tůze moc škod tu naďálo.“

Jiný novoměstský kronikář Kunstmüller píše o této povodni toto: „Roku 1848 zima byla mírná a tůze krátká a málo sněhu, takže se již v měsíci březnu dost v poli oralo a na začátku dubna selo. Jaro bylo suchý i celej rok, takže, kdyby byla některá bouřka s lijavcem nepřišla, hrozné sucho by bylo. Obzvláště byla jedna bouřka v měsíci červenci nejhroznější, takže od 2 hodin zpoledne až do 7 hodin večer trvala a hrozný okršlek zasáhla, od Studnic k Jimramovu a k Olešný, a místem mnoho krup padlo. Obzvláště zde při Mněstě na Lamačovým kopečku k Bezděkovu, odtud do Zubřího, takže tůze v těch místech ztlouklo, a ještě více voda škody nadělala, takže mnoho rybníků ztrhala a mlejn na Skalích vzala a v Olešný dole mnoho sekniček podruhům pobrala a nám celou cestu k pustýmu mlejnu ( u říčky Bezděčky ) vzala.“

Při této povodni zahynul v Olešné František Dvořák z čp. 34.

Po této katastrofě byla hráz obecního rybníka zmenšena do dnešní podoby, potok teče mimo rybník, který zásobuje vodou jen malý potůček. Kdysi bývalo v potoce zřejmě mnohem více vody a přicházely častěji i nebezpečné bouřky. Stalo se to například 14. června 1855 a 13. května 1910, takže v jedné historické práci o vesnicích na Moravě je u Olešné připsána poznámka „trpí častými povodněmi“. Stržený most byl nejprve nahrazen mostem dřevěným. Teprve v roce 1861 byl postaven kamenný most o dvou polích, který stojí dosud. Na klenáku oblouku mostu, ze strany proti proudu potoka, je vidět tento letopočet 1861. V roce 1863, dle zápisu farní kroniky, byly na mostě umístěny dvě velké pískovcové sochy.

Sochu sv. Jana Nepomuckého daroval Josef Dvořák, rolník z čp. 12 ( statek byl za totalitního režimu zbořen ), sochu sv. Josefa daroval Josef Češka, rolník z čp. 24 ( současný penzion „U dvojice“ ), první starosta obce po roce 1848, po nové politické organizaci. Obě sochy byly zhotoveny v Praze, na podstavci sochy sv. Josefa z pravé strany je jméno tvůrce obou soch: „Jos. Effenberger in Prag“ – Jos. Effenberger v Praze.

Na přední části podstavce je nápis: „Věnováno od Jozefa Češky – 1868″.

Letopočet 1868 je mylný, U sochy sv. Jana Nepomuckého se v předvečer jeho svátku ( 16. května ) konávala zvláštní pobožnost ke sti světce.

Byla tu ale delší dobu nevysvětlená nesrovnalost kolem letopočtu 1868 na podstavci sochy sv. Josefa. Nikde v zápisech farní kroniky, ani obecní kroniky, která je psána od roku 1923, se o tomto letopočtu nic nepíše. Byla domněnka, že snad v roce 1863 byly sochy zadány k výrobě a teprve v roce 1868 dokončeny a dány na most. Ale tato teorie není nikde potvrzena a odporuje zápisu ve farní kronice.

Ani v okresním archivu ve Žďáře nad Sázavou, není o sochách v Olešné a o roku 1868 žádný zápis. Jsou tu uloženy jen plány na stavbu nového kamenného mostu v roce 1861. Po důkladné prohlídce letopočtu 1868 na soše sv. Josefa, je jisté, že tento údaj je omyl restaurátora, který sochu opravoval. V místě letopočtu doplnil vydrolený pískovec cementem a vyrazil místo čísla 3, které bylo asi z větší části poškozené, omylem číslo 8. Tím je letopočet 1868 matoucí a nesprávný. Dvojčíslí 68 je tvarově trošku odlišné a je posazeno oproti předchozímu dvojčíslí 18 šikmo a níže. To dokazuje dodatečné vyražení při opravě sochy.

Na povolení biskupské konzistoře v Brně v pátek 15. května, byly v neděli o svátku Nejsvětější Trojice 17. května 1863 posvěceny za velké účasti duchovenstva, farníků a hostí. Josef Češka přitom pohostil vzácnější hosty ve svém statku.

V roce 1914 byly obě sochy opraveny cementem, protože v jemném pískovci byly od deště a mrazů velké trhliny. Porušené části dovedně doplnil Josef Tesař, fasádník z Olešné. Dne 19. dubna 1938 večer, srazilo nákladní auto obchodníka Bradyho z Nového Města na Moravě sochu sv. Jana Nepomuckého, která byla úplně roztříštěna. Do konce roku vymáhala obec Olešná náhradu bezvýsledně. Až koncem roku 1940 byla postavena na mostě nově vyrobená socha sv. Jana Nepomuckého ( pískovec sochy je světlejší než u sochy sv. Josefa ), když obec vyhrála spor s pojišťovnou obchodníka Bradyho.

Sochu zhotovilo Chrámové družstvo v Pelhřimově za 5000 korun. Svěcení nové sochy bylo až 11. května 1941. O událostech konce druhé světové války, je v roce 1945 o mostě a sochách tento zápis v obecní a farní kronice.

Obecní kronika: – zapsal kronikář Václav Srnský čp. 62

„Počátkem dubna 1945 byla postavena barikáda přes silnici, v zatáčce před mostem, u domu čp. 75 ( původně dům Josefa Krejčího, nyní zbourán ), z pracovní povinnosti. Pracovalo se na ní 14 dní. Měla býti použita proti ustupujícím německým vojskům, k čemuž nedošlo. Také těsně před koncem války, dne 8. května 1945, byl dán od partyzánů rozkaz na vyhození mostu. Měla sem být dodána výbušnina, proti tomu jsme se ale ohradili, protože tato akce neměla smysl. Vojska měla možnost most minout objetím přes vesnici. Socha sv. Jana Nepomuckého byla ale raději odstraněna. Byly káceny silné stromy přes silnici k Novému Městu.“

Farní kronika – zapsal P. Antonín Zeman:

„V úterý 8. května přišel posel a vyřizoval, že bude vyhozen most v Olešné, proto musí být odstraněny kamenné sochy. Zařídil jsem odklizení sochy sv. Jana Nepomuckého. Druhá socha po zprávě, že most zůstane ušetřen, ponechána. Později se ale ukázalo, že odklizením byla socha zachráněna. Kamenný podstavec byl pravděpodobně tankem, v noci z 9. na 10. května, stržen do potoka. Socha byla do opravy mostu ponechána na dvoře fary.“

Koncem listopadu 1959 vezl traktorista z Rozsoch len. Jel od Nového Města na Moravě. Ten den byl veliký vítr, proto se asi celý náklad naklonil na levou stranu ( dle mínění obyvatel Olešné ). Ačkoliv jel traktorista po pravé straně silnice, srazil na levé straně pavuzou sochu sv. Jana Nepomuckého do potoka. Socha se při pádu odřela a poškodila o zábradlí mostu. Byla uražena hlava a socha celkově dosti rozbita.

Farníci ji dali do stodoly Miloše Srnského čp. 61. Sochu opravil v roce 1960 František Paulus z Ujčova u Nedvědice. Uražené části spojil čepy a cementem, některé menší zhotovil nové. Oprava byla provedena na farním dvoře velmi zdařile. Současně byla zhotovena nová ručička Ježíškovi u sochy sv. Josefa.Všechny opravy byly, dle zápisu farní kroniky, provedeny za jeden den, socha pak dána za pomoci farníků zpět na most.

Začátkem žní v roce 1961, když se sváželo družstevní obilí z pole, vezl s koňmi Stanislav Vlček čp. 24 fůru obilí po mostě. Zatáčel směrem k hostinci Miloše Srnského čp. 61. Naložená fůra strhla sochu sv. Josefa do potoka. Byla velmi poškozena. Opravu provedl opět František Paulus z Ujčova.

Na podzim roku 1961 byla socha dána opět na svoje místo.

V roce 1968 byla opět sražena nákladním autem socha sv. Jana Nepomuckého. Auto narazilo na podstavec.

V sobotu večer 11. března 1978 byla neznámým vozidlem shozena z mostu do potoka socha sv. Josefa a dosti poškozena. Nehoda byla ohlášena památkovému úřadu.

Obě rozbité sochy dlouhá léta zpět na most dány nebyly.

V roce 1997 byla do konce září dokončena rozsáhlá oprava a rozšíření mostu. Do konce října byl proveden asfaltový povrch silnice, dokončeno omítání mostu zvenku a pod klenbami, společně s budováním chodníků, zábradlí a říms na okraji mostu. Na historické a památkově chráněné sochy se však zapomělo.

Až teprve na upozornění občanů se krátce před kolaudací projednávalo za přítomnosti vedení stavby, zastupců obce Olešná a Obecního úřadu Nové Město na Moravě, umístění původních pískovcových soch zpět na most.

Byly doneseny fotografie soch a hlavně jejich podstavců z původního mostu, o kterých bylo jednáno.

Na nově opraveném mostě nebylo v projektu se sochami počítáno, proto byly podstavce po tomto jednání dodatečně dobetonovány. Duchovní správce farnosti Olešná P. Jindřich Petrucha, jednal s Obecním úřadem Nové Město na Moravě a dalšími institucemi o opravě soch a jejich vrácení zpět na most.

Konečně byly sochy v roce 1998, po dlouholeté opakované žádosti obce Olešná, prostřednictvím odboru kultury Obecního úřadu Nové Město na Mor., dány do opravy. Oprava byla provedena v Pardubicích akademickým sochařem. V týdnu před svátkem sv. Jana Nepomuckého ( svátek 16. kvěna ) v roce 1999, byly na podstavce soch pracovníky atelieru z Pardubic umístěny opravené pískovcové desky pod sochy.

V úterý 18. května 1999, dva dny po svátku sv. Jana Nepomuckého, byly obě krásně opravené sochy ( po 31 létech sv. Jan Nepomucký a 21. létech sv. Josef ) umístěny na most. Oprava stála sto tisíc korun. Obyvatelé obce si s radostí nově opravené sochy prohlíželi. Most v Olešné patří mezi tři mosty v bývalém Jihomoravském kraji, které jsou zdobeny sochami. Jsou to mosty v Náměšti nad Oslavou, Žďáru nad Sázavou a v Olešné. Olešná dostala opět po létech svoje charakteristické panoráma s kostelem a před ním sochami na mostě.

Ale v neděli 4. května 2003 si lidé všimli vandalského poškození obou soch.

U sv. Josefa byla uražena Ježíškovi ručička. Svatému Janu Nepomuckému scházel ukazováček ruky před ústy a kruhová kovová zlacená svatozář. Ta byla nalezena v potoce. Svatý Josef měl svatozář ( hvězdu ) zkroucenou.

V tomto roce 2003 se v okolních vesnicích a městech ztrácely celé sochy z veřejných prostranství. Některé se po dlouhé době nalezly za hranicemi státu.

V pátek 11. ledna 2013 byla po sněžení dosti kluzná silnice.

Zatáčky před mostem byly pro automobily sjízdné jen s velkou opatrností.

Ráno o půl sedmé hodině, projíždějící řidič nákladního auta s návěsem nezvládnul smyk a narazil do podstavce sochy sv. Jana Nepomuckého, který se celý pootočil na železném čepu na koso k silnici.

Socha sv. Jana Nepomuckého byla sražena do potoka a na několik částí rozbita.

K této nehodě přijeli hasiči z Nového Města na Moravě. Pomocí jeřábu byla socha z potoka vyzvednuta a úlomky pečlivě posbírány.

Škoda na soše, podstavci a mostu byla odhadnuta na tři sta tisíc korun. Poničena je hlava světce, torzo jeho těla vydrželo v celku, ale je po pádu otlučené.

Zrestaurováním historické sochy byl pověřen akademický sochař a restaurátor Martin Kovařík z České Svratky. Po opravě bude socha opět umístěna zpět na most. O opravu se postaral Obecní úřad Nové Město na Moravě, odbor kultury. Náhrada škody se bude požadovat od pojišťovny z pojistky řidiče nákladního vozidla.

I přes velké rozšíření mostu v roce 1997, jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa stále v ohrožení pádu při velkém silničním provozu.